Václav: "Pokud bych měl porovnat zděný a dřevěný dům, nedokážu oba postavit vedle sebe a říct, který je lepší. Zděný jsme měli pěkně opravený, dobře orientovaný, teplý, suchý a také útulný, ničím jsme v něm netrpěli. Neutíkali jsme z horšího do lepšího. Dřevostavba se nám vždy líbila a chtěli jsme se zbavit schodů. A také snížit náklady na provoz domu, zvláště vytápění. Ale, protože jsme chtěli minimalizovat potřebu řízených (elektrických) technologií – tedy nemáme ani větrání s rekuperací, museli jsme se naučit v dřevostavbě žít – naučit se vnímat její potřeby a upravit naše zvyklosti. To znamenalo zvolit jiný režim větrání, protože dřevěná stěna pracuje s teplotou a vlhkostí jinak než zděná. Zpočátku se nám rosila okna. Teď vyvětráme intenzivně ráno a večer a vše je v pořádku."

Halka: "Nemám ráda jiné než pravé úhly, liché počty a vůbec všechny nepravidelnosti. Když architekt navrhl šikmý strop, byla jsem nejprve kategoricky proti. Ale jeho argumenty pro optické zvětšení plošně malých místností byly natolik rozumné, že jsem následně prolistovala stoh vašich časopisů, prohlédla si fotky místností se šikmými stropy a nakonec souhlasila. Nelituji toho. Moje hlava si to přebrala dobře, stejně jako obavu z velikého prosklení. Teď vím, že dokážu „žít ve světle“ a dokonce jsem z něj nadšená. Nejenom kvůli přirozenému osvětlení interiéru a úžasnému výhledu na Brdy, ale i proto, že když chceme „zatopit“, stačí vytáhnout žaluzie. Nový dům je proti našemu původnímu zděnému výrazně úspornější."