Moderní chata u Plzně

Naše prababičky měly hrnec, pekáč, pánev a uvařily na malé plotně pro velkou rodinu. My máme hrnců bezpočet a pořád je nám to málo i pro dva. S domy je to podobné. Kvalita a dispozice, stejně jako umístění a sousedství často uhnou před velkou metráží. Josef s Evou však věděli, co jim stačí. Díky dobře navrženému uspořádání těží maximum z funkčnosti i na devadesáti metrech čtverečních. A jak sami říkají, je to docela osvobozující.

„Ohledně velikosti domu jsme se ustálili na obytných devadesáti metrech, což je stále o třicet procent více, než jsme měli v městském bytě.“

„Když se teď bavíme se sousedy, kteří to prostorově neodhadli, nebo spíše si mysleli, že čím větší, tím lepší, sami říkají, že mají zbytečně místa, které se musí uklízet a vytápět.“

Z kraje roku nám po letech napsal původní majitel pozemku a velice nás potěšil slovy: „Včera jsem měl po dlouhé době cestu přes město, tak jsem se stavil a prošel kolem vás. Musím říci, že dům, který jste na místě postavili, je opravdu krásný. Původní domek s pozemkem jsem prodával skutečně s těžkým srdcem a do včerejška jsem se bál, že jednoho dne bude chata, v níž jsem strávil nemalou část svého dětství, pryč. Nyní se to stalo. Avšak podoba domu nového mě velice potěšila. Skvěle se hodí do zdejšího přírodního prostředí, i dědeček s babičkou, kteří zde několik desetiletí spokojeně žili, musejí mít radost. Děkuji, že jste na parcele nevybudovali nějakou betonovou hrůzu.“