Co definuje naše stavby a jejich kvalitu

V tomto článku se dočtete o všem podstatném, co definuje naše stavby a jejich kvalitu

Nejdřív se budu věnovat koncepci zateplení našich domů a možnostech, jak s izolací domu lze pracovat.
Pak se soustředím na tepelnou akumulaci domu a jaký vliv má tato akumulace na fungování domu.
Budu se také věnovat vnitřní a vnější akustice domu
Nakonec si také povíme o vnitřní prostředí domu a vlivu nuceného větrání s rekuperací tepla na Váš život a zdravé prostředí v domě.

Pojďme ale postupně

Protože jen tak to celé může dávat smysl. Dům a jeho kvalita je závislá na komplexním řešení. Proto se v tomto článku nevěnujeme jen jednomu důležitému fragmentu a jeho vlivu na kvalitu života v domě, ale na celý důležitý komplex.

Zateplení domů a filozofie našich staveb v souvislosti se zateplením prošla za léta po které se stavbám z masivních CLT několika zásadními obměnami. Všechny tyto změny souvisí s vývojem technologií, které v našich domech uplatňujeme.

V roce 2010, tedy v roce, kdy naše společnost zahájila svoji činnost jsme se soustřeďovali především na pasivní domy. V roce 2010 byly tyto domy ještě v plenkách a jejich stavba byla tedy poměrně dost solidní výzvou.

V této domě jsme se soustřeďovali dost na kvalitní zateplení celé obálky domu. V této době jsme běžně fasády našich domů zateplovali 360–400 mm izolace. Izolaci jsme sv té době samozřejmě používali tu, která umožňovala realizovat stavbu difuzně otevřenou a také měla nejlepší tepelně-izolační parametry na trhu. Ve střeše jsme měli izolaci, jejíž tloušťka začínala na tloušťce 360 mm, často jste ale mohli na našich stavbách nalézt také izolaci o tloušťce výrazně větší klidně 500 až 600 mm. Pod podlahou na terénu jste pak mohli najít 220–260 mm izolantu.

Tloušťka souvrství je variabilní, protože je závislá na místních podmínkách, ve kterém dům stojí. Prostě jiné podmínky pro splnění pasivního standardu vládnou na horách především ve vyšších nadmořských výškách a jiné například v Labské nížině.

Mnohem složitější, než obálkou budovy to bylo s technologiemi v domě. V té době na našem ale také na Evropském trhu bylo těžké najít komplexní technologii, která byla uživatelsky přívětivá. Museli jsme si vytvořit vlastní soubor technologie. Jak moc byly naše úvahy dobré dokazují tyto technologie svojí bezproblémovou funkcí až do dnešních časů.

Naštěstí vývoj technologií zařídil, že dnes můžeme využívat komplexní technologie, které spolu umí dobře komunikovat a jejichž parametry jsou díky vývoji výrazně lepší.

Díky tomu jsme se také postupně mohli soustředit na efektivnější technologie a také přehodnotit filozofii našich domů a tím také upravit tloušťky izolací.

Dnes se soustřeďujeme na domy, které je možné snadno upravit (například instalací fotovoltaiky s dostatečným výkonem) na domy s vyšší roční výrobou energie, než v domě běžně naši klienti spotřebují.

Dnes sice často stále domy zateplujeme do pasivního standardu, jádrem naší produkce jsou ale domy, které se pasivnímu standardu velmi blíží ale díky technologiím dnes dohání to, co jim na vrstvě izolace chybí.

Náklady na vytápění pasivního domu činí cca. 20 % ročních nákladů. 40 % nákladů padá na potřeby ohřevu teplé užitkové vody a posledních 40 % jde na vrub provozu domu.

Od roku 2010 se efektivita technologických zařízení výrazně zlepšila, a i při menší tloušťce izolace dosahujeme podobných parametrů. Důležité je ale říct si, že náklady na vytápění nejsou v našich domech zásadní a již dnes se zabýváme tím, jak snížit náklady například na ohřev teplé vody, nebo na provoz.

Dnes tedy domy obvykle zateplujeme takto. Fasáda domu 260 mm izolantu, střešní plášť 360 mm a zateplení podlahy 190 mm izolantu.

Vidíte, že ve fasádě jsme ubrali mnohem více z tloušťky izolace než ve střeše nebo v podlaze. Nejvíc tepla z domu uniká střechou a také se zde dům nejvíc přehřívá. V podlaze nám zase dostatek izolace zajišťuje komfort i nízké provozní náklady.

1) Tepelná akumulace domu

Jak vidíte, jsou pro nás důležité provozní náklady a s nimi nám efektivně pomáhá dostatek izolace a kvalitní technologie. Proč je ale důležitá tepelná akumulace domu? Odpověď je vlastně snadná. Optimální nastavení tepelné akumulace domu je dnes důležité především v letním období, a to hlavně z důvodu chlazení domu. Příliš malá akumulace znamená, že se dům rychle přehřeje a je potřeba jej více chladit. Příliš velká znamená, že se dům sice pomaleji prohřeje, pak je ale těžší jej uchladit.

Optimální akumulace domu se pohybuje kolem 12 hodin. Takto kvalitní akumulace zajistí to, že dům bude mít v zimě dobrou akumulaci tepla, která zajistí plynulou činnost technologií vytápění domu. Díky tomu tyto technologie budou méně trpět.

12 hodin je důležitých především v létě. Zajistí nám, že se dům přes den neprohřeje a v průběhu noci se přirozeným větráním nebo pomocí větrání za nízkých dokáže ochladit na teplotu, která bude cca. o 3 °C vyšší, než je nejnižší teplota v noci. Teplota o tropické noci, kterých je u nás průměrně 10 za rok se pohybuje kolem 22 °C a teplotu v domě lze snadno dostat na 25 °C. Pokud potřebujete teplotu nižší, je potřeba dochlazovat.

Dochlazování dnes provádíme pomocí podlahového topení a díky tomu že dochlazujeme jen o několik stupňů, nejsou náklady na chlazení také zásadní.

Možná Vás teď napadla otázka, jak toho v dřevostavbě dosahujeme? Odpověď je jednoduchá. S akumulací nám velmi pomáhají masivní dřevěné panely nosných konstrukcí, betonová roznášecí vrstva o tloušťce 65 mm a také nenosné konstrukce z SDK.

Jak vidíte velká akumulace masivních zděných staveb nemusí být vždy výhodou, stejně jako příliš nízká akumulace u sloupkových dřevostaveb. To je také jeden z důvodů, proč jsme si jako nosnou konstrukci našich staveb zvolili masivní dřevěné panely.

2) Vnitřní a vnější akustika domu

Možná také často slyšíte, jak jsou na tom dřevostavby špatně s akustikou. Je to ale pravda? Není a často opak je pravdou. Od roku 2010 jsem tento předsudek slyšel tolikrát… Právě to je ale také důvod, proč jsme se v našich stavbách na vnitřní i vnější akustiku soustředili ještě více.

Dnes víme, že mezi pokojové příčky máme stejně kvalitní jako zděné stavby a snadno dokážeme upravit na parametry, které mohou být výrazně lepší, pokud o to jako klient projevíte zájem.

Akustika je ale komplexní řešení a zahrnuje v sobě jak kročejovou izolaci mezi patry, tak také akustiku obálky budovy.

Kročejová izolace mezi patry

Kročejovou izolaci mezi patry řešíme pomocí speciální dřevovláknité izolace o tloušťce minimálně 40 mm. Na této vrstvě najdete betonovou roznášecí desku a na ní teprve finální podlahu. Tu nepokládáme plovoucím způsobem, ale lepíme ji k betonové hrubé podlaze. Tím zabraňujeme klapání bot na podlaze.

Beton sice zvuk vede dobře, ale dalšímu přenosu zvuku brání dostatečná vrstva dřevovláknité izolace. Naše stropy tak mají často lepší akustické parametry než u zděných domů, u kterých se předpokládá, že je to u nich automatické. Není.

Akustika obálky budovy

Jak jsou na tom ale naše domy, pokud jsou vystaveny hluku například z okolní rušné silnice? Nejslabší jsou na tom okna. Určitě najdete jen minimum oken našich staveb orientované do takto rušné ulice. Určitě pak to také nebudou okna do pobytových místností.

Jak ale tlumí zvuk z okolí samotná stěna? Velmi dobře. Souvrství fasádního pláště se skládá z několika vrstev. Obvod domu nejčastěji tvoří skládaná fasáda. Ta zachytí první nápor hluku. Dalšímu šíření zvuku zabrání vzduchová mezera, vrstva izolace a poslední bariérou je masivní dřevěný panel. Díky tomu dosahuje zvuková izolace parametrů, které potřebujeme.

Nucené větrání nám pak umožňuje, že nemusíme směrem k hlučné silnici otevírat okna a tím si do domu nepouštět, jak exhalace, které v takto rušném provozu vznikají, ale také hluk, který v tomto místě vzniká.

3) Nucené větrání s rekuperací tepla

Tím se dostáváme k důležitosti nuceného větrání s rekuperací tepla. Co tato důležitá technologie v domě zajišťuje? Mnoho lidí si myslí, že zajišťuje jen čerství vzduch v zimě, kdy neradi větráme. Technologie je ale mnohem komplexnější. Zajišťuje nejen větrání v zimě, ale také to, že si nepouštíme do domu v zimě chlad a v létě teplo. Zajišťuje, ale také abychom byli lépe chráněni před hlukem okolí.

Určitě Vás napadá otázka, jak je to vše možné? Odpověď je prostá. Vzduch, který do domu díky nucenému větrání prochází skrz výměník tepla. To je poměrně složité zařízení, si lze snadno představit třeba tak, že máme vedle sebe několik tisíc brček na pití limonády. Každým jednotlivým brčkem pak pošleme tak, že jedním brčkem jde čerstvý vzduch a druhým vydýchaný vzduch zevnitř. Tím, jak leží slámky vedle sebe, dojde k výměně tepla a ven odchází vzduch ochlazený a dovnitř znovu teplý.

V zimě tedy toto zařízení zajistí, že si nepouštíme dovnitř vzduch studený. V létě zase tak, že se nám díky tomuto výměníku nedostává dovnitř vzduch teplý. Tím je zajištěna mnohem lepší tepelná pohoda v domě s touto technologií.

Takto funguje rekuperace tepla. Větrání v domě ale zajišťuje především zdravé životní prostředí se stále čerstvým vzduchem. Díky tomu naši klienti chválí, že se lépe vyspí a jsou díky tomu více odolní proti virům, které se šíří především v chladnějších obdobích roku. Našim klientům, kteří technologii neznají a nemají s ní zkušenosti doporučujeme, aby si v současném domě například v ložnici zkusili změřit kvalitu vzduchu, který v noci dýchají. Vždy jsou překvapeni, jak špatné parametry toto ovzduší má. Nucené větrání je řízené automaticky na základě úrovně CO2.

Technologie tedy zajišťuje čerství vzduch, tepelnou pohodu a také Vás bude chránit před hlukem okolí. Máte pocit, že je to málo? Pak je snadné si tuto technologii nepořizovat. Nepotřebujeme ji pro splnění energetického štítku budovy. Určitě vám ji ale budeme vždy doporučovat. Vnímáme ji totiž jako důležitou pro Vás a kvalitu Vašeho života.

Máte ještě o této technologii pochybnosti? Nejsnadnější je dům s rekuperací si vyzkoušet. V našem vzorovém domě tuto technologii máme a vy se v něm můžete ubytovat a snadno zjistit, jak se v domě budete cítit.